Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vplyv politického cyklu na deficity štátneho rozpočtu Slovenskej republiky
Kadlečíková, Veronika
Bakalářská práce se věnuje problematice politických cyklů a zneužívaní fiskální politiky v předvolebním období. Politický cyklus je definován jako systematické zneužívání fiskální politiky vládou. Státní rozpočet politici v hraničním období před parlamentními volbami využívají k ovlivnění hospodářského růstu a nezaměstnanosti s cílem jejich znovuzvolení. V empirické části bakalářské práce je testována existence politicko-rozpočtových cyklů v Slovenské republice ve zkoumaném období 1996 - 2014 za použití třech aplikovaných modelů.
Vplyv fiškálnych pravidiel na štátne rozpočty v EÚ
Lučanová, Kristína
Bakalářská práce zkoumá vliv fiskálních pravidel na státní rozpočty v Evropské unii. Je zaměřena na konkrétní fiskální pravidlo - dluhovou brzdu a hodnotí efektivitu tohoto pravidla v prostředí unie. Vychází z teoretických poznatků z oblasti fiskální politiky a práva EU. Význam dluhové brzdy je zkoumán regresí panelových dat s využitím fixních efektů. Výsledky regresní analýzy poukazují na statistickou významnost regresního parametru dluhové brzdy, na jejímž základě je vyhodnocen vliv pravidla na hlavní ukazatele stavu veřejných financí. Práce není schopna vyvrátit vliv dluhové brzdy na vybrané ukazatele.
Komparace vývoje veřejných rozpočtů v ČR v jednotlivých politických cyklech v letech 1993 - 2015
Masařík, Jan ; Zajíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Maule, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce je zkoumat možné souvislosti vývoje výsledků hospodaření veřejných rozpočtů, především jejich nejpodstatnější části, tedy státního rozpočtu, s průběhem politického cyklu v České republice v letech 1993 - 2015. Teoretickou část jsem založil na teoriích veřejné volby, veřejných financí a politicko-ekonomického cyklu. V praktické části v jednotlivých volebních cyklech vždy provádím nejprve analýzu politické situace, kterou následně dávám do souvislostí s příjmy a výdaji veřejných a státních rozpočtů, jejich tempy růstu a průběhem hospodářského cyklu. Z výsledků provedené analýzy vyplývá, že deficity státních rozpočtů jsou převážně strukturální povahy. V některých volebních cyklech jsou také patrné tendence k ovlivňování výsledků voleb prostřednictvím uvolněné fiskální politiky v souladu s teorií politicko-ekonomického cyklu.
Analýza strukturálního schodku státního rozpočtu
Mareš, Michal ; Bisová, Sára (vedoucí práce) ; Kadeřábková, Božena (oponent)
Práce analyzuje ukazatel strukturálního deficitu státního rozpočtu na datech České republiky mezi roky 2004 a 2014. V současné době se velmi často hovoří o nutnosti konsolidace veřejných financí, a proto je cílem této práce posoudit, zda je tento ukazatel vhodným k docílení fiskální odpovědnosti jednotlivých zemí. Nejprve je strukturální deficit odhadnut pomocí metody Evropské komise, to znamená takzvaným produkčním přístupem na základě článku Denis, Morrow, Röger (2002). Práce se rovněţ opírá o článek autorů Bezděk, Dyczak, Krejdl (2003), který porovnával metodu OECD smetodou ESCB. Následně je výpočet proveden upraveným postupem, pouţitím Hodrick-Prescottova filtru namísto produkční funkce k odhadnutí potenciálního produktu. Z analýzy vyplývá komplikovanost odhadu daného ukazatele, která je dána velkou náročností na vstupní data a přítomnou arbitrárností. Strukturální deficit je v práci diskutován nejen metodologicky, ale také v jeho praktickém vyuţití v kontextu hospodářské situace v Evropě.
Výsledky hospodaření veřejných rozpočtů ve světle průběhu politických cyklů v ČR v letech 1993 - 2010
Kůs, Jan ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Říhová, Vladimíra (oponent)
Cílem práce je nalezení možných souvislostí mezi výsledky hospodaření veřejných rozpočtů a průběhem politického cyklu v České republice. Provedená analýza za období let 1993 -- 2010 se zaměřuje nejprve na vývoj celkových deficitů, následně na vývoj vybraných položek veřejných příjmů a výdajů. Zásadní součástí práce je oddělení cyklického deficitu, vzniklého v důsledku výkyvů ekonomické aktivity od deficitu strukturálního, který vzniká konkrétními opatřeními vládní politiky. Výsledky analýzy naznačují, že s blížícími se volbami docházelo k většímu uvolňování fiskální politiky. V druhé polovině volebních cyklů byly rovněž vykazovány vyšší strukturální deficity. Zjištěné rozdíly však nejsou dostatečně velké, aby mohly být považovány za statisticky významné.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.